2016-2018
Hlavní řešitel: Mgr. Václav Lábus, Ph.D. (KCL)
Spoluřešitel: Mgr. Daniel Vrbík, Ph.D. (KAP)
Studenti: Mgr. Kateřina Adámková (Kozáková), Bc. Magdalena Kourková, Bc. Andrea Dedeciusová (KCL); Mgr. Jakub Husák, Bc. Markéta Jeřábková (KGE)
Hlavním cílem 3letého projektu bylo zachytit, uchovat a zpřístupnit toponymii vybraných území Libereckého kraje jakožto součást mizejícího kulturně-historického dědictví. Za tím účelem byly navrženy a testovány platformy pro sběr a vizualizaci toponymie. Pro vizualizaci a sdílení informací nyní slouží webová aplikace Toponyma v krajině (http://mapy.fp.tul.cz/toponyma/), zpřístupňující toponymii tří obcí: Vysoké nad Jizerou, Lučany nad Nisou, Nové Město pod Smrkem.
Dalším výstupem projektu je publikace LÁBUS, Václav a Daniel VRBÍK. Toponyma v krajině a možnosti jejich výzkumu. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2018. ISBN 978-80-7494-431-4.
2018
Doc. PhDr. Jasňa Pacovská, CSc., Bc. Jitka Burdová, Bc. Tereza Eršilová
Výsledky výzkumu:
Projekt prokázal relevanci kognitivního přístupu k jazyku pro posílení efektivity pedagogické komunikace.
- Kognitivní analýza a interpretace odborných pedagogických, didaktických a psychologických textů orientovaných na problematiku komunikace potvrdila, že pedagogická komunikace orientující se na porozumění a sdílení facilituje pozitivní interpersonální vztahy, propojuje vzdělávání s výchovou, vede k poznávání světa, komunikačních partnerů a k sebepoznání.
- Empirický výzkum realizovaný s respondenty ze ZŠ, SŠ a VŠ odhalil, na jakých vlastnostech a dovednostech žáci a studenti zakládají představu kvalitního učitele. Výzkum ve shodě s poznatky z odborné literatury potvrdil akcentaci komunikačních dovedností, které směřují k porozumění založenému na naslouchání a empatii.
- Na základě syntézy analyzovaných teoretických koncepcí a výsledků empirického výzkumu byly popsány vlastnosti pedagogické komunikace orientované na rozvoj plnohodnotného dialogu.
- Studentky zapojené do projektu prezentací současných výsledků výzkumu inspirovaly stávající studenty oboru Učitelství českého jazyka a literatury k využití představených metod ve vlastní pedagogické praxi; podnětný se ukázal zejména kognitivní přístup k jazyku orientovaný na koncepci jazykového obrazu světa a na jazykové stereotypy založené na konotacích.
2017
Mgr. Jarmila Sulovská (KCL); Bc. Alena Nyčová
V roce 2000 byl mezi 12-15letými žáky proveden průzkum, který zjišťoval jejich vztah k poezii. Dotazováni byli i jejich učitelé češtiny. Úkolem projektu je zjistit, zda se změnily postoje pubescentů a jejich učitelů k poezii a k jednotlivým básníkům. Bude proveden nový průzkum, jehož výsledky budou interpretovány na vědecké konferenci. Tyto výsledky budou východiskem k tvorbě metodického materiálu, který poslouží jako pomůcka v pregraduálním i postgraduálním studiu. Jeho tvorbu podpoří i poznatky získané na setkáních didaktiků ČJL, na nichž bude daná problematika řešena.
PhDr. Jasňa Pacovská, CSc. (KCL); Bc. Jitka Burdová; Bc. Tereza Eršilová; Bc. Kamila Knopová; Hana Solarová
Projekt je pokračováním grantového projektu z roku 2016. Rovněž bude zaměřen na studium jazykových stereotypů, zejména „vzdělání" a „výchovy", které vypovídají o české škole. Výzkum představí metodami kognitivní lingvistiky obraz české školy ve 20. a 21. století.
2016
PhDr. Jasňa Pacovská, CSc. (KCL); Bc. Petr Čadek; Bc. Lukáš Javůrek; Bc. Karel Šulc; Hana Solarová
Cílem projektu je vytvoření sémantických kategorií pojmů charakterizujících prostředí školy. Východiskem je sestavení souboru lexémů daného sémantického pole, poté výzkum jazykových stereotypů vytvořených na základě konotačních složek významu vybraných lexémů. Konotace budou zjišťovány prostřednictvím excerpce jazykových korpusů a dotazováním dětí a dospělých. Výzkum odhalí proměny uvažování o škole (v čase i v závislosti na věku populace), hodnoty, emoce a postoje, jež toto prostředí evokuje.
2015
PhDr. Jasňa Pacovská, CSc.; Bc. Gabriela Kosinová (KCL); Bc. Tereza Pražáková (KCL)
Cílem projektu je popsat typické rysy somatických frazémů a zaznamenat proměny jejich významu v české společnosti v období 1969-2005. Výzkum se opírá o tezi kognitivní lingvistiky, která akcentuje tělesné ukotvení jazyka. Relevance této myšlenky bude doložena konkrétními somatickými frazémy, jejichž bází jsou názvy konkrétních částí lidského těla.