Skip to main content

Desatero zaručeně úspěšného studenta z hlav nezaručeně úspěšných studentů

  • Tady se platí kedlubnou – Nemáte-li bohatou tetičku v Emerice, je výhodnější studovat na státní VŠ. Učitelé jsou navíc obvykle šťastně zadaní a moc nepijou☺, takže se učení nevyhnete.
  • Drž se oči uši! – Koukej se kolem sebe a poslouchej. Tak poznáš, co tě nejvíc baví. Můžou to být reklamy, časpoisy pro ženy, pohádky, Topol, Nohavica, mapy, jména salámů... Když si vybereš a zaměříš se na to, někdo z pedagogů se chytne a bude se snažit si tě udržet!
  • Televize, noviny, internet, filmy a knihy... – Cokoliv tě v médiích zaujme, má svou cenu. Spousta literárních děl je stravitelnější jako film nebo nahrávka, o češtině nejvíc vypoví to, jak se používá. Piš si to a na hodině si klidně zamachruj.
  • Někdy se platí i penězi – Budou se pokoušet ti vnutit opak, ale sejít se večer v hospodě má svoje opodstatnění. Vyměníte si kotel poznatků, a navíc se dá zdejší stůl využít i jako pracoviště. A je to blíž ke zdroji! Informací, samozřejmě...☺
  • Můžou tak vypadat, ale nejsou idioti – Někteří učitelé se tváří, že neumějí do pěti počítat (proč by jinak dělali češtinu?), ale jsou to mimikry! Radši nerejpej a drž se hlavních zásad: zdravit (radši Dobrý den než Nazdar), děkovat (třebaže nevíš za co), každý má titul (když nevíš, nejjistější je Pane profesore...), vykat, klepat (na dveře, ne na čelo!) a sem tam si šplhnout.
  • Můžeš tak vypadat, ale nejsi superman – Někdy chybí pár hodin nebo neuronů, a prostě něco nezvládneš. Absencí není neomezeně, takže budeš muset komunikovat. Napsat mail, zavolat nebo přijít na konzultace nezabije tebe ale ... teda ani učitele. Dopřej jim pocit, že jsou nepostradatelní a úžasně geniální☺! Doporučujeme: Vážně?! To jsem nevěděl! Páááni!
  • Otázka je nejlepší obrana i útok – Místo nervózního pokašlávání a urputně zaujatého pohledu do poznámek po vybídnutí k dotazům se fakt zeptej. Budeš vypadat jako inteligent, často donutíš učitele, aby vyždímal nějakou veselou historku z praxe a zlikviduješ pár minut suchýho výkladu.
  • Něco za něco, zub za zub – Na katedře češtiny jsou pořád dobráci, kteří se budou snažit pro vás udělat něco extra. Pozvou zajímavou osobnost, vezmou vás na bezvadnou exkurzi, navrhnou návštěvu kulturní akce, přinesou na hodinu bábovku. Není to samozřejmost. Bacha, aby se na to (nebo jakoukoliv jinou pozornost) příště nevykvajzli!
  • Budeš kanón, máš-li šanón – Před začátkem studia nakup (naber u mámy v práci) asi tak 100 ks šanonů, 200 ks desek, 1000 ks euroobalů, 400 propisek a předzabal si bednu děkovných předmětů pro skoupé spolužáky s důležitými materiály a informacemi. Tak si zajistíš naději v množství papírů, knih, sešitů a fám a klepů neutonout.
  • Kdo myslí, má prachy – Uvědom si, že ti učitelé dávají něco, co můžeš za pár let zpeněžit. Reklamky, PR, jazykové kurzy, korektury, redakce atd. Tam všude se dá slušně vydělat, takže nasávej, sosej, ždímej, šťourej, dokud to máš zadarmo.